Finntroll?

19. ledna 2009 v 14:11 | Ëlon...earhu
Informatika se nejspíš hodnotí pouze z toho, že dovedeme vytvořit www stránky, takže jsem se s nimi pižlal a dost mě to štvalo, alespoň k jedné věci tvorba vebových stránek vedla... k jakžtakž celkově uchopitelnému textu:



Historie

Inu, bylo jaro. První máj. Slunce svítilo a ptáčci cvrdlikali. Ale běda! Byl, a věřte že stále je, mladý muž, jemuž se tato zpěvavá jarní hudba, byť severu, nelíbila. Jeho jméno budilo strach a nutiho jej uhánět co nejdál! To jméno znělo...Routa... Byl to démon, padlý anděl se sňatými křídly, jež okupoval krásnou zemi jezer. A byl to on, jehož temná touha ničit dala vzploditi tajné zbrani. Ta zbraň jakkoli byla tajná, jednoho dne vyšla na povrch a ...Routa... nebyl bázlivý užít ji v dobrém či zlém. Jenže běda, v noře na jihu Finska, zemi to zaslíbené, žil byl jeden Troll-horn. Inu troll to byl chytrý, bystrý a svižný, neméně tak bystrý a jasný, jenže právě tyto vlastnosti jej vypudily z vesnice trollů, neboť ti byli hloupý, neohrabaní, hmotní a hlučnítuční. Nemohl je vystát a tak se jednoho dne sbalil a utíkal, co mu jeho trollí nohy stačily. Neběžel ani třicet a půl míle, když narazil na velmi zvláštního člověka-skřeta. Když se ho ptal na jméno, a přestože byl bystrý troll, nemohl porozuměti jeho odpovědi, neboť strašlivě prskal. Troll-horn usoudil, že to bude tím šklebem, jež se mu zasekl ve tváři. Inu vydali se spolu dlouhou cestou dumání nad člověka-skřetovým jménem.
Když už téměř byli v Helsinkách, narazili znovu na někoho. Byl to dávný, mladý mág Skrymer, kdo se jim postavil do cesty, řkouc "Hoj, zvláštní páre, kudy do Helsinek?"
"Hoj, vzácný cizinče,"odvětil Troll-horn.
"Zdddddddruuuuuuuvhyyyyyyyym."přikývl člověko-skřet.
"AAAAAAAch!"zvolal pojednou magus a dodal"tuuuuuuuuuyyyy buyyuuthťyyyyyyyyyy skkkkkkkkkrruuuthhhhuuuuurrr?"
"AAAAachchcrchchCHROCHTno."přitakal horlivě člověko-skřet.
Bystrý troll-horn si nemohl nepovšimnout, že vzdělaný, mlaý Magus rozumí skřeto-člověkově mluvě a zajímal se jakžeseto vlastně jmenuje.
"Skrymer."řekl na to Magus.
Troll-horn se otočil ke skřeto-člověku a poplácal jej po zádech se slovy "Vítej, můj sličný brachu, Skrymere!"
Magusovi se dostalo rudu do obličeje a povídá "Já jsem Skrymer, nikoli tento skruthur!"zamračil se "Jeho jméno zní Thhhhhuuuuyyyyrtthhhhnnnndrtha. Což ve tvé hloupé a nevýrané řeči znamená Tundra! Omluv se mi teď hned bídný masitý červe."
Ale chytrý troll-horn jej majzl po kebuli kýtou ze slona, kterou si nechával na svačinu a pak dva dny čekaoli až se zase probere.
Když se Skrymer-magus probral, jal se řváti:
"Viděl jsem noc a den, jak po sobě šlapali. Viděl jsem jak zlý severský vzplozenec peklo spoutává si do strun elektrické kytary! Nenechme jej zvítězit nad lesy a dobrou vůlí Odina! Pojďme jej přemoci!"když pak další den vysvětloval bystrému Troll-hornovi a hloupému Tundrovi, co vlastně ve své vizi spatřil, byli spatřeni někým novým... zcela novým.
Vstali a rozhlížeje se všude kolem, pohybovali se tichými kroky. Pak bystré oko Tundrovo zahlédlo v puklině kamene, u nějž rozdělali oheň cosi malého, ošklivého, tučného, růžového a zvláštně zapáchajícího. Spalo to.
"Och."zvolal Troll-horn"Jakátoť krásná barva,"jásal"Jaká to příjemná vůně,"tančil"V čem lůně, bylo toto počato?"
"Lidském."odvětil moudrý mág.
"Lidském,"zašklebil se Troll-horn a přida tři výrazne otazníky ???
Skrymer vzal dítě do rukou. Bylo velké jako dračí vejce, avšak na jeho vrchním konci přebývalo další vejce-hlava. Tundra se naklonil nad dítě a dloubl do něj klackem. Když se neprobralo, jal se Skrymer otevírati mu jeho oči. Když ani to nepomohlo udlal Troll-horn mocný zvuk a dítě se probralo.
"Vreeeeeeth."vydalo ze sebe.
"Co to řikalo?"
"Nevim, nejspíš má hlad."
"A když má dítě hlad, křičí Vreth?"
"Říkal jsem Vreth, ty šklebe, znamená to, že se tak menuju!"zamračilo se naň dítě.
"Mluví to!"
"Ach... mám dojem, že... toto je dítě... temných..."
"THHHeeeemnnnghyyyyyychrCHROCHT?"
"Temných elfů!!!!!!!!!"rozkřičel se a v náznaku síly oníé temné magie cozpřáhl ruce v mohutném gestu a ubohé elfí děcko letělo vzduchem, až narazilo na kamen, v němž bylo předtím uloženo.
"Tohle je teda zacházení!"nadávalo dítě, jménem Vreth "Na takovýdle zacházení nejsem zvyklej, to si pamatujte! Teda, že mě najdou cizinci, to jsem už slzšel, ale že to budou takový blbci, to mi fakt nedošlo..."Tundra jej mezitím vytáhl za nohu a posadil k ohni.
"A co ty seš vlastně zač?"ptal se Troll-horn.
"Jsem vyděděný, gangsterní, závislý, krásný princ Temných Elfů Vreth. Byl jsem vypuděn z vesnice, neboť mé drogové zápletky popudily pár rodičů svedených Elfích dítek. Zatímco mí rodiče spali, donesli mne sem a řekli, že to tak bude lepší. Mě to nevadí, protože stejně s fotrem nevycházím."a ta zůstal i drobný malý Vreth s Tundrou, Troll-hornem a Skrymerem po dlouhch 21 let, kdy blouhili mesi Temnou stezkou a Helsinkami. Vyscičili se navzíjem v bojových uměních svého druhu a stali se z nich velcí přátelé. Jednoho dne je potkalo štěstí.
"šlápl jsem do ho*na."řekl Troll-horn.
Bylo to velké štěstí:
"Spolkl jsem svou šavli."zakňučel Vreth.
A každým dalším krokem sílilo:
"Mhyyyyyyshchlyyyuym, schhhchsžeeeeee tchooooo ghhhhcgoooo*nguooooooo buyluo muojgheeeee."
Až vyvrcholilo:
"Dobrý večer, pánové."
"Co seš zač?"
"Jsem dobr duch, druid, pocestný a můj cíl je zbloudilým pocestným ukázat cestu."
"My nejsme zbloudilí!"
"Všichni jsou zbloudilí v cestě za pravdou a dobrem!"povznášivě odvětil cizinec.
"Ja vim, kam deme... deme tam."ukázal Vreth směrem mezi roští. A jak řekl, tak udělal. šel k roští. Když v tom mu stařec stál v cestě, podávaje mu leták s názvem CESTA ZA PRAVDOU VEDE PŘEZ BOJ SE LŽÍ. Vreth si vzal leták a započetl se "řidej se ke mě, statný jinochu a nemine tě veliká odměna. Zastavme společně Zlého Routa na cestě za zničením lesního království a bude z tebe velká Finnsko-trollová hvězda! Nevěříš? Uvidíš!
Tak se setkali s Best Dominatorem.
Šli s ním daleko, přes ulice, přes přechody, ale i mimo ně. Až došli k jeskyni Routa.
Celých 21 let Routa vylepšoval svou zbraň, až naň téměř všichni zapomněli, až na Best Dominatora, či Skrymera. Oba totiž věděli, že jednoho dne nadejde den, kdy se vydají proti němu a budou s ním bojovat na život a na smrt.
Stalo se
ten den
byl
VELKÝM TŘESKEM!
Když Routa hodil po Skrymerovi Londýn i NYC, neměl na své polovině už skoro níc, jen jednu nedovinutou velrybu a hejno titěrných tučňáků. Musel tedy šikovně odchytit Babylonskou věž, kteou po něm hbitě mrštil Troll-horn. To se mu však nepovedlo a Babylonská věž se zastavila éměř u Amazonky.
Když pak viděl letící smršť železa a betonu, která předtím bývala Eifellovou věží, než ji Vreth chytil do svých mocných rukou, raději uhnul stranou.
Všichni usoudili, že tento boj už nmá cenu. Evidentně nemohl ani jedna strana vyhrál, leč na Best Dominatorově straně jich bylo víc. Routa měl totiž daleko víc možností kam uhnout... tento boj by se tak táhl do nekonečna. Rozhodli se jinak-

"tu kávu míš moc dobro, Routo."pochvaloval ji Skrymer "Už dlouho jsem takovou nepil.
"Ano, i ten jakodový dort je moc dobrý."
"Chrocht!"

Dali se tedy dohromady. Žijí šťastně až dodnes a co víc! Best Dominatorův slib se splnil avšichni jsou dnes slavnými členy kapely Finntroll.... :)


-tento text není nijak založen na pravdě ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama