Temná světla půlnoci II.

20. prosince 2006 v 20:17 | Ëlon |  Shadow stories
Dne 16. května, roku 2008 v Nočním klubu, zadní místnost za barem, 23:47

Světlo prozíralo místností jako slunce nad světem. Zářivka spálila několik neopatrných much, které ležely na zemi pod ní. Rozpálené sklo by vypálilo i znamení do kůže hrocha. Nepříjemné a palčivé světlo, které se ze zářivky linulo, probouzelo můry k životu.
Pracovitý Elden se oháněl za pultem a ve volných chvílích vtrhly dozadu aby si na chvíli dal pohov od otravných zákazníků. Jeho profese ho natolik unavovala, že litoval odmítbnutí práce u Trieda. Monotóně sebou potácel u baru, v ospalých záplavách Rudé brendy.
V zadu bzl klídek a pohoda. Relaxační hudba naplňovala místnost uspokojivým pocitem pohody. To sice občas natrhl Elden, ale k její radosti to nebylo tak často.
Seděla s nohama křížem v propadlém křesle, se skleničkou v ruce a vysloveně čučela do knihy co měla na klíně. Otravný text, který si prostě nedokázala nacpat do hlavy se jí sypal jedním okem do vnitř, druhým ven. Do mzsli pronikal jen palčivý pocit hladu. Přejížděla pohledem pořád stejný řádek v knize se snahou zapamatovat si alespoň něco. Ale marně.
Usrkla ze sklenice a olízla si sladnou tekutinu ze rtů. Pak rýychle zaklapla knihu a hodila ji na gauč vedle křesla. Od baru se ozývaly uspávající hlasy, pčřestože na sebe neustále nadávaly. Opřela tedy hlavu o opěradlo a pomalu se podávala pokušení sladkého spánku.
Když do místnosti vtrhl její tak milovaný opatrovatel, měla sto chutí ho zabít hned na místě. Probudila jí těžká rána do klína, když jí na noháh znovu přistála obrovská kniha. Zamžourala do světla a rozpoznala známou tvář a tmavé černé oči.
"Už toho mám dost, nemohly bychom pro dnes přestat?"zamumlasa skrz unavený vzdych a znovu se opřela.
"Chceš spát u Eldena. To si klsla hluboko. Vstávej!"nekřičel, ale ta jeho schopnost probouzel lidi svým tichým hlasem byla až k nevíře.
"Nione, nech mě laskavě dospat včerejší noc, ano?"zamrmlala a kniha přistála znovu na gauči, na kterém teď seděl i onen muž.
"Dobrá, jak chceš. To ti tady nechám a já du."vstal a zamířil k věšáku.
"Já nechcu spát tady. Odvez mě domů."narovnala nohy s bolestným výrazem ve tváři.
"Nikdo tam není. Tereda odjela."pozastavil se a hodil jí její dlouhý kabát "Velden takz ne. Budeš tam sama."
"No a?"zvedla se a málem se jí podlomily kolena, přesezené nohy už nestráví sedět šest hodin v křesle.
"Fajn. Večeři máš možná v ledničce, ale nespolíhám na to." vešel k baru a mávnutím se s Eldenem rozloučil. Pak se vydal k bočnímu východu.
"Jo, to zvládnu."rozloučila se s barmanem a dlouhými kroky dohnala Niona. Když otevbřel dveře, vrazil do ní silný tlak větru v ulicích. Vykročila proti němu a podržela chladnou kovovou kliku dveří, pak je zabouchla. Před ní stál černý vůz. V zaprášené a zablácené uličce se moc nevzjímal. Atmosféru automobilu k tomu narušovaly tři popelnice stojící v průjezdu u baru.
Nion odemkl auto ovladačem a oba nasedli do měkkých křesel potažených kůží. V Autě byla zima, ale s tím si za pár chvil dokázala poradit klimatizace vozu. za tmavými skly se sedělo pohodlně. Autro míjelo domy, tramvaje, autobusové zastávky a mnoho dalších veřejných míst, v nichž bydleli lidé. Obyčejní lidé.
Teplo zahřálo na tvářích "Poslouchej, zítra se možná vrátí Tereda. budeš se učit s ní. Šéf mi něco chce. Asi se něco špatnýho stalo. Atmosféra ve spolku klesá pod bod mrazu a stále se zhoršuje."
"Myslíš že sou za tím ti mazálci z Hendry?"
"Nevím... neřek mi nic zásadního, ale podle všeho je to vážné. Vrátím se za několik dní."
"Dobře." zakvičelz brzdy a otevřela dveře...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama