Kdo to byli vikingové a odkud přišli

3. listopadu 2006 v 20:35 | Bodom.wildchid |  Vikingové
Vikingové byly označováni seveřané podnikající loupežné námořní výpravy.
Byly neuvěřitelně odvážní najezdnici z pohanské skandinavie.
Pres jaro a leto drancovali a na zimu se vzaceli do svych severskych a chladnych koncin.Název Vikingové je odvozen od staronorského slova vik, což znamená zátoku nebo fjord. Vikingové přicházeli z Dánska, Švédska a Norska a plavili se na svých rychlých člunech poháněných vesly, k nimž přidali čtvercové plachty.
I v době, kdy vikinské nájezdy dosahovaly vrcholu, většina vikinských obyvatel zůstávala doma a věnovala se převážně zemědělství. Dokonce i bojovníci, kteří se vydávali na loupeživé výpravy, se často vraceli domů na statek a kořist přinášeli s sebou.Drsnému životu odpovídaly i drsné mravy. Normani byli nemilosrdní nejen při nájezdech, ale slitování neměli ani s vlastními viníky. Zloději a vrazi byli ukamenováni nebo utopeni v močálech. Stejný osud potkal ty, kteří svedli cizí ženy. Vězení neexistovalo. Rozsudky vynášelo shromáždění svobodných mužů.
Norští Vikingové, původem z nejsevernější oblasti, byli největšími cestovateli. Už na počátku devátého století osídlili skotské ostrovy Orkneje a Shetlandy, později začali zakládat osady v Irsku (kolem roku 836). V roce 872 se velká skupina nespokojenců se sjednocením norské říše Haraldem I. Krásnovlasým vystěhovala na Island a později kolonizovala Grónsko.
'Ach Pane, ochraňuj nás před běsněním Seveřanů'
[ běžná modlitba ve francouzských a anglických osadách během 9.století]
Zapadofranska rise (francie) trpela najezdy vikingu od pocatku 9 stoleti. NA prelomu roku 885 a 886 zautocili vikingove dokonce i na paris, ale
byly odrazeni. Roku 911 uzaver vikingsky nacelnik Rollo s Francouskym kralem Charlesem smlouvu. Podle ni se Normane jak se tehny vikingum rikalo. Vikingove smeli usazovat pouze uzemi dnesni normandie.
Najezdy na Anglii zapocali v roce 835 z dánska. Z usti temze operovali vikingove v jizni anglii po 30 let. Poté přesunuli pole své působnosti severněji a z opěrného bodu v Yorku se zmocnili rozsáhlých uzemí, která kolonizovali a úspěšně udržovali pod svou vládou do konce 9. Století. v 10. století jednotlivé části tohoto území v boji proti anglickým králům postupně ztráceli, ale v posledních desetiletích téhož staletí se útoky dánských i norských vikingů opět vistupňovaly poprvé došlo k tvz. danegeldu, poplatku, jímž měl být vykoupen jejich odchod. Ve skutečnosti se toto výkupně stalo stálým odvodem, aniž útoky vikingů polevily. V první polovině 11. Století přerůstala vikinská taktika přepadů místních obyvatel ve válečné tažení dánských a norských králů s cílem dobýt Anglii a obsadit anglický trůn. To se dařilo králi Svenovi a po něm jeho synu Knutovi a vláda dánských králů v Anglii končí až smrtí Knutova syna Hardeknuta roku 1042. Pokus norského krále Haralda Krutého o ovládnutí Anglie byl odražen roku 1066. Nájezdy vikingů na anglické břehy však neustávaly ani po dobytí Anglie normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem roku 1066.
Ze zeměpisné polohy Švédska vyplynul hlavní směr výprav tamních vikingů - východ: východní Pobaltí, finská oblast kolem Ladožského jezera a Rusko. V Rusku pronikali po velkých řekách na jih do vnitrozemí a pak dál po Dněpru do Černého moře a přes ně do Cařihradu , kde mimo jiné vstupovali do služeb tamního císaře a říkali si vaeringové. Další pronikali po Volze do moře Kaspického, z něhož se pouštěli s karavanami po souši do Bagdádu a arabských zemí, tedy tam, kam se dostali také dánští vikingové ze Středozemního moře, Tyto výpravy do dalekých říší byly vedeny především obchodními zájmy a magnetem, který tam Seveřany přitahoval, bylo orientální zboží. V samotném Rusku vytvářeli Švédové, nazývaní zde slovem finského původu rus, i trvalá sídliště, jakési vojenské základny a opěrné body pro ovládnutí významných obchodních cest. Pravděpodobně měli své sídliště jižně od Ladožského jezera s říčním spojem na Novgorod a ještě před polovinou 9. Století pronikli po Dněpru až do Kyjeva. Dlouhodobý pobyt Seveřanů je doložen také v Povolží. Podíl vikingů na založení ruského státu je trvalým předmětem polemik.
Zánik vikingů
Do Skandinávie se rozšířilo západní křesťanství a ruští Vikingové (Varjagové) přestupovali na pravoslaví. Osady v Grónsku a v Severní Americe Vikingové opustili a na britských ostrovech a v Normandii splynula vikinská populace s místním obyvatelstvem. Vikingové postupně opustili kočovný a nájezdnický způsob života, usadili se a v samotné Skandinávii - Š védsku, Dánsku a Norsku vznikly klasické středověké státy. Poměrně nejpomalejší přechod k usedlému životu byl v Norsku, kde sice křesťanství přijal už král Olaf I. (vládl 995 -1000), ale další panovníci Harald III. Krutý (vládl 1047 -1066) nebo Magnus III. (vládl 1093 - 1103) byli typickými vikinskými vojevůdci a mořeplavci.


Velice se všem omlouvám za chyby v textu ale já a psaní nejde moc dohromady.
Kdyby jste nemohli něco přečíst tak se ptejte.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 anglerose anglerose | 27. května 2007 v 16:51 | Reagovat

je to moc pekny chyby ty ja taky napisu  kam jen mužu...

2 janulka janulka | 5. září 2007 v 19:17 | Reagovat

moc pekne

3 verča verča | 3. prosince 2007 v 15:40 | Reagovat

chyby no,ale je to dobré...jinak moc dlouhé

4 já | 16. prosince 2007 v 14:33 | Reagovat

nic moc

5 Andy Andy | 14. listopadu 2008 v 18:34 | Reagovat

je to super a hodně naučné  moc mi to pomohlo

6 David Fridrich David Fridrich | E-mail | Web | 15. října 2014 v 11:30 | Reagovat

Chci vedet,odkud pocházi železo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama