Červen 2006

Důležité shrnutí a poučky z výletu na přehradu

5. června 2006 v 20:06 | Ëlon a Spasitel
Nemá cenu plakat nad rozlitou Mirndou...........tohle platí pro nás, číšník a majitel hospody asi brečelynad skvrnou velikosti přerostlého mexického dolaru.

Kapitách chrabě a nebojácně skáče na molo a přitahuje mocně své plavidlo k můstku...........ano, ano kapitán.

Plavčíci bojácně a opatrně skáčí na molo a přitahují kocápku drobnými silkami k můstku...........přesně tak, plavčíci.

Nikdy, ale opravdu nikdy dobrovolně nechoďte se svým starším bratrem k okraji plavidla, pokud se pod vámi nachází voda. Pokud pod vámi vo da néni, snažte se shodit bratra prve.

Při pití kofoly se snažte být alespoň dvacet metrů od bratrovy mikiny a rozhodně se nenechte rozesmát, jinak skončíte jako já po té, co jsem prej Tomášovi smáčela bundu kofolou z nosa.

Základy ježdění na pružinkových zvířátkách: dávejte si pozor na přiopilé kolemjdoucí, zvlášť na pány!!
příliš se při jízdě nenaklánějte a nepijte, mohlo by vám zaskočit
Ten, kdo má závratě ať raději na trať vůbec nechodí, mohlo by se mu přihoršit

Dbejte rad, protože nemoce nejsou pro srandu...a zlomeniny taktéž...

Halčiny prdlozky... II. část

5. června 2006 v 19:46 | Narczik
DUUUUUUUUUUUUM
Další cestující nasedaj do rychlostního vlaku v Halčiným bytě, Lucka, Terka...
Pomalu se blíží do obýváku, kde si hraju s autíčkem po asi dvouhodinovém promítání Noční hlídky a požívání oběda připraveným halíkem. Bylo to dobrý, ale suchý, nic méně bych neukuchtila nic víc, moje jídlo by připomínalo to v prasečích žlabech.
Lucka se posadí na křeslo, já se otočím abych si prohlídla nově příchozí a před očima spatří nějakého kluka, jeho obličej se pomalu mění do známé grimasy "Lucííí, panebože."nově ostříhaná Lucka se mému udivení a omylu jen usměje.
"Tys mě nepoznala co?"usměje se.
"No, nepoznala."hlesnu, ještě teď s depkou z nového vzhledu, prostě klučičí účes (úlet).
"Nemůžu za to, že kadeřnice nepozná pět centimetrů od dvaceti." svádí.
"Spíš od takovejch sto."šeptnu, ale už jsem v pohodě a věnuju se svéhu poslání (rozbij se autíčko, rozbij).
"co jste půjčily?"zeptá se prozměnu Lucka.
"Samý horory."stěžuje si ha Lina "Noční hlídku a Bratrstvo vlků."
"Noční hlídka není horor, nemožu za to že ses na to nekoukala."začnu bránit film.
"Sem vám dělala oběd, tak jsem nemohla."odpoví Ha Ly a začne vítat hosty.
"Ale eva se mohla dívat."obrátím se na Spasitele.
"Nóó, já jsem musela logovat balónky."odpoví a znovu si sedne k balónku, fixce a začla vyluzovat odporné zvuky.
"Barů."Lucka mě zatahá za vlas a pomalu mi ho vyškubne.
"No?"otočím se a následuju Lucku do pokoje kde Ha Linka spí.
"Ti to chcu říct."oznámí Lucka a zavře za nama dveře, naštěstí jsem si vzala s sebou hrneček s Kofolou, protože bez něj by sezení byla katastrofa. Když začala Lucka povídat o jedné své kamarádce a jejich potížích za dveře se přikradly tři, temné postavy. Přes rozmazávací sklo vypadaly jako mumie a to úplně dole připomínalo skřeta z Pána prstenů. A poslouchaly.
Lucka ztlumila hlas, ale ty potvory otevřely dveře a rychle utekly, hlavně nenápadně... =(
A to teda ne, vylítnu z pokoje, ale nikdo nikde...vlastně všichni všude. Tak zajdu zpátky do pokoje a inteligentně za sebou zavřu dveře, klíč nechám v zámku.
Ale co to? Po nějaké chvíli klíč ze zámku vypadle a někdo štěluje s něčím v té malé dírce pro otvírání...A už vím kdo.
"Hanko!"zavřeštím a vrazím klíč zpátky do zámku, div že se dírka neroztáhne o celou svoji velikost. Hanka za dveřmi rychle utče, samosebou zase velice nenápadně. sedneme si s Luckou pod dveře, aby nás neviděly a aby nás nemohly špehovat, chvilku ještě vydržím držet klíček ve dveřích ale pak mi ruka odpadne pomalu celá modrá až do té tekutiny v kostech.
Když se Hanka zase nahne nad dveře, to už mi rupnou nervy a vylím ven z pokoje, rudá a bílá jako kinder valíčko a mířím k utíkající Hance. "Nech toho, to člověk nemůže sdělit osobní věci bez toho aby jej někdo takhle otravoval?"Lucka vynde za mnou a vypadá že už mi nemá co říct, tak se zklidním a posadím se na křeslo, ale co to tady leží?
"Co to jé?"protáhnu obličej a podívám se na velkej dáreček.
"To má Halka ode mě."odpoví Terka která stála za mnou.
"Pche, tebe si taky pozvu na narozky."ušklíbnu se na ni a začnu píchat do balíčku prstem.
"Se kouknem, ne?"zeptá se Spasitel s fixkou v ruce, i když byla jedním z tří vyzvědačů, mám pocit že ten skřet dóle.
"No, tak jo ale asi v koupelně."přikývnu a popadnu balíček, rychlím krokem do koupelny a tam začne proces rozbalování "Prostím tě, jak se tohle rozbaluje."zašeptám, když se kouknu na spoustu izolepy, která balíček držela při sobě.
"Normálně, ukaž."Terka vztáhne ruce.
"Ne, ne ne. Já sama."ještě odmotat mašli a je toho POLŠTÁŘEK! "Jé, já si tě fakt pozvu na narozky."
"Co dáš Halce ty?"Terka se skloní a nějak to tam snažíme zase nacpat, ale teda nende to.
"Pozvu ju na Piráty z Karibiku II, až teda budou."odpovím a konečně i mašličku obmotám kolem nevzhledného balíku.
"Nepozná to?"zeptá se Evik a otevře dveře.
"No, předtím to taky nemělo tvar aeroplánu, ale asi to bylo hezčí no."na křesle alias nalezišti ještě dodělám pár různých změn, aby to vypadalo jako že to balila Terka, takže roztrhat na malinký papírky a nepoznala by to určitě.
Hanka už mezitím odešla, po dlouhé době přemlouvání k babičce a já s Luckou jsme si oddechly nejvíc. pak se šla hrát taková ta pošahaná hra jak máte papírky, každý má jeden a píšete kdo co a jak a takový ty divný kejkle. Sem se málem rozplakala když jsem si četla co udělali s mým supermanem a mikimausem. Ale nebylo to nic proti Pepkovi námořníkovy, ten asi dlouho nechtěl špenát...
Při hře postupně přichzelo několik vítaných a očekávaných hráčů, když nakonec hra všechny omrzela, protože při některých papírkách jsme se nesmály, ale chodily na záchod jedna podruhé se Terka s Luckou vydali půjčovat nějaké DVD. No to se ví, těšila jsem se i když bych se raději poďála na to Bratrstvo vlků, ale nadšení mě přešlo když jsem sen zahlídla obal, potom když jsem si přečetla i jméno jsem málem vyletěla z kůže.
"Mezi námi děvčaty? To bude něco pošahanýho, ne?"já a Spasitel jsme měly přibližně stejný názory.
"Ne, je to sranda."odpoví Lucinda a už šteluje cédéčko do přehrávače.
"Jestli to pustíte, tak rovnou volejte doktora, po shlédnutí se mi udělá blbě, není tam někde varování?"
"Ne a kušuj."poslední zmáčk a na televizní obrazovce se objevují první obrázky onoho hrozného hororu.
Po filmu měly všichni výrazy uspokojení, až na mě já jsem se tvářila jak na škřipci. Ne na skřipci ne, to bolí jak na šibenici. I když to bolí taky ale míň. Byla útěcha že to skončilo, to jsem si oddechla nejvíc. A pak ještě taky proto, že se rozhodla vycházka na čerstvý vzuch...

Od kud děti jsou........jezero bodom

4. června 2006 v 10:18 | spa. |  children of bodom
JEZERO BODOM
Je jedno ze 187 888 jezer, které leží severozápadní části města Espoo nedaleko Helsine.
je dlouhé přibližně 3km a široké 1km.
Je známé kvůli vraždě, k níž došlo v noci na 4. července 1960. Čtyři teenageři tu přes noc stanovali a ráno byli tři z nich nalezeni brutálně zavraždění. Od této události odvíjí své jméno i metalová kapela Children of Bodom.